Metody a cíl Jógy

Metody a cíl Jógy

Jóga je podrobení nižších tužeb těm vyšším. V Józe vede student svou mysl od nepravdy k pravdě, z temnoty ke světlu, z nevědomí k poznání, z bolesti, trápení, nemoci a smrti k míru, štěstí a věčnosti, z nereality k realitě.
Jóga nás učít jak ovládnout neodbytné vlny v mysli a jak je podrobit zcela prvotnímu vědomí, která je všudypřítomné v každém probíhajícím mechanismu. Jóga není možná, aniž byste rozuměli tomuto principu.

Jóga nerozeznává fyziku bez metafyziky a naopak metafyziku bez fyziky. Jóga je chybějící článek mezi fyzikou a metafyzikou. Kritizuje obé pokud se je snažíte od sebe oddělit a pojí je v jeden věčný princip, který nazýváme nejzazší realitou.
Mnoho lidí se učí Józe, někteří aby překonali své fyzické a duševní nemoci a slabiny, zatímco se někteří učí skrze ni nabýt okultních sil. Filozofové se učí Jógu aby své filozofii vdechli život, neboť bez Jógy jsou filozofická učení a Vedánta jako bezduché tělo. Nábožensky založení lidé využívají metody Jógy aby pochopili výroky svatých knih, protože bez Jógy nejsou všechny náboženské texty ničím jiným než pouhými metaforickými výroky. Hypnotizéři se učí Józe ve formě hypnózy (zkreslená forma Jógy) aby se stali profesionálními hypnotizéry. Někteří se učí Jógu jako kuriozitu, zatímco druzí ji studují za účelem nabytí nadpřirozených sil.

Ačkoli má Jóga skutečně všechny tyto možnosti, její skutečný cíl leží za hranicemi těchto záležitostí. Jako odpověď na otázku svých studentů, jak najít všelék, který by navždy vyléčil duševní i fyzické nemoci, bolest, trápení a smrt, velký jogín Patandžali odpovídá v Jóga Sútrách:
„ Yoge mokse ca sarvesam vedananam avartam mokse nirvrittih nihsesa Yogomoksa pravartakah“ – což znamená, Jóga a Moksha jsou dva stavy, ve kterých navždy mizí všechna trápení a bolest. Moksah čili Nirvánam je permanentní útočiště věčného vědomí. Vědění, existence, požehnání, štěstí a mír – Jóga jsou naprosto spolehlivými nástroji k dosažení nirvánam. Tudíž hlavním cílem Jógy je osvobození ducha od materiálních tužeb a trvalé vítězství vědomí nad nevědomostí. S vyjímkou nirvánam, všechny další rysy jako mystika, okultní schopnosti, nadpřirozené schopnosti a další jsou druhotné a jsou vedlejším produktem Jógy. Student Jógy je nepřetržitě varován před využíváním těchto sil, protože demonstrace a lpění na nic ho může odvést od jeho vyššího záměru, což je konečné vítězství vědomí nad nevědomím a přírodou. Jediné, kdy může nabytých schopností využívat je pokud nestojí v cestě Józe. Toto je hlavní rozdíl mezi jogínem a mystikem. Pokud někdo neusiluje o dokonalost, ale chce jen získat „nadpřirozené“ či jiné schopnosti, pořád může praktikovat Jógu, ale musí prvně pochopit, že toto není pravá forma Jógy.

Někteří věřící zkoušejí přičlenit Jógu k náboženství, což je nesprávné použití Jógy. Není pochyb o tom, že metody Jógy pomáhají všem náboženstvímv jejich meditační praxi stejně , ale Jóga je mimo náboženství. Obsahuje všechny  nauky, ale všechny přesahuje . Má své vlastní metody k prozkoumávání duševních sil. Jóga není majetkem žádné země jakkoliv se toho pisálci dožadují, je majetkem přírody a vědomí, a ty patří všem stejným dílem.

Jógy využíváme k léčení fyzických a duševních obtíží bez jakýchkoliv rizik. Jóga je jednoduchá a snadno naučitelná věda. Jako každá jiná je založená na faktech zkoumaných analýzou a syntézou myšlenek. Jóga zahrnuje jak anlýzu objektu tak i subjektu, zatímco ostatní vědy analyzují pouze objekt. Ve stavu meditace je mysl velmi zářivá, mocná a je obdařena schopností daleko většího ovládání orgánů a smyslů než jakákoliv jiná věda. Jóga je mistrovství mysli. Metody jógy byly zkoumány a jsou průkazné. Máte všechno co potřebujete, abyste se stali velkým Jogínem, mistrem vlastní mysli. Studujte tyto metody, používejte je, otestujte a prokažte je.

Comments are closed.